Finský Lemmenjoki v zimě: divočina i wellness na 68. rovnoběžce

ČLÁNEK: Finský Lemmenjoki v zimě: divočina i wellness na 68. rovnoběžce

Opět nastal začátek roku a bylo třeba se poohlédnout po odlehlejší krajině, kde nikdo nedává dobrou noc. Rájem zimního trampa je samozřejmě Skandinávie, a jelikož ostatní se podvolili mé organizaci, vybral jsem staré dobré Finsko, 68. rovnoběžku, tzn. dosti za polárním kruhem. Kluci jen chtěli, abychom po cestě nepotkali moc lidí ani srubů - toužili většinu nocí strávit ve stanech, po večerech vysedávat u ohně bez alkoholu a přiblížit se tak poznání bájných křesťanských trampů, které nikdo nikdy neviděl (jen já o nich slyšel).


Stručná data:

kdy: 3. až 13. březen 2017
kde: Finsko
Délka a doba pochodu: asi 100 km, 9 dní
Fotogalerie: Finský Lemmenjoki v zimě

O autorovi:

"Jsem tvůrce tohoto webu, vandrák, skalkař, pankáč, frontman kapely TZ!, příležitostný fotograf, ajťák, učitel, příznivec severské přírody a milovník ptactva."

-- Přemek


Účastníci zájezdu byli od začátku jasní - čtyřčlennou posádku jsme tvořili společně s Jackem, Matějem a Marcelem - čtyři vzrostlí muži, ni jediná žena - jak smutné!

Termín výletu byl stanoven na začátek března - tou dobou už je na severu dostatek denního světla, hafo sněhu, leč stále minimum turistů.

Původně jsme chtěli vyrazit do švédského Sareku, ale špatná dostupnost a vysoké náklady na dopravu nás odradily - na vrtulník nemáme!

Volba naší party chuďasů tak padla na národní park Lemmenjoki. Odlehlou to část severního Finska, přimklou k norským hranicím a zároveň nejrozsáhlejší národní park, který ve Finsku mají.

Jelikož na podzim 2015 jsem přes Lemmenjoki pochodoval s Kennedym, věděl jsem, do čeho jdeme - Lemmenjoki je v evropském kontextu výjimečně málo navštěvovaný park, který nabízí hlavně jednotvárnou tajgu a je tudíž stranou hlavního proudu turistického zájmu. Na rozdíl od Sareku je ale Lemmenjoki celkem dostupný, stačí se dopravit letecky do městečka Ivalo, najmout si mlčenlivého finského taxikáře a tradá...

Park je rozdělen na vícero zón - od nejpřísněji chráněných území, přes turistickou oblast, která je plná srubů a kde se smí tábořit jen na označených místech, až po tzv. wilderness area, kde je možno se pohybovat libovolně a za určitých podmínek kempovat kde se člověku zlíbí. Tam jsme se chystali. Přesný popis trasy ode mne však nečekejte - v zájmu zachování romantiky a víry v dobrodružství všech, kteří se tam chystají po nás, není třeba vše odhalovat. Do svého stručného povídání přidám jen pár výňatků z deníku a několik ilustračních videí.

4. 3. - 2. den

První noc v divočině byla velmi tichá. Nefoukal vítr, zvěř spala či nebyla a ani druhové ve stanech opodál nechrápali.

Vstávání nastalo kolem osmé, následováno ranní rutinou: vytrčit ze spacáku jednu ruku, uchopit do ní smetáček (jedna z nejdůležitějších součástí výbavy zimního trampa) a omést jinovatku ze stěn vnitřního stanu. Následně vzniklý sníh zamést do rohu, kde nebude překážet; napít se čaje z termosky a zažehnout benzinový vařič v předsíňce, tímto započnout roztávání sněhu na vločkovou kaši a čaj; zároveň začít pomalu balit - za stálého pití čaje (pitný režim!).

Každý z nás, zimních trampů, zná tuto rutinu nazpaměť a vykonává ji automaticky.

V 9:30 už se druzi trousí ze svých příbytků, vyměšují, čistí si chrup a jiné části těl a usmívají se.

...

Asi po dvanácti km pochodu, v 16:30 se usazujeme na hezkém místě u dvou zamrzlých jezer (299 m n. m.).

Večerní zběhlost zahrnuje ušlapání, udusání místa na stan, jeho stavbu, vybavení provizorní domácnosti, shánění dřeva na oheň, rozdělávání táboráku a společenskou večeři kol něj. Nechybí u toho špekáčky a hrubá chlapská mluva.

Po večeři vyhlížíme Auroru Borealis, leč nekoná se. Zalézáme do stanů kolem 22:30, kde si každý užívá individuálního programu.




Jet v zimě do Laponska na vandr znamená pro každého, kdo to bere alespoň trochu vážně, nutnost dbát důraz na správnou výbavu. A to především na kombinaci lyže/vázání/boty/saně. Naštěstí všichni účastníci zájezdu jsou zkušení polární cestovatelé a disponují vším potřebným - problematická část plánování se sháněním vhodné výstroje a výzbroje tedy odpadla. Zároveň jsme se dohodli, že každý bude mít svůj stan, vařič a jídlo na deset dní, že prostě pojedeme jako parta starých osamělých vlků, jen se budeme držet pospolu. Tak jsme učinili.

6. 3. - 4. den

Kempujeme asi po 14ti kilometrovém pochodu. Děláme táborák a večer, kolem 22:00 se obloha rozjasňuje nádhernou polární září. Zároveň výrazně klesá teplota - když jdu kolem půlnoci spát, je na teploměru -18°C.

Matěj trval na tom, že jedeme na (náročnou) expedici, já naopak preferoval vandr (jako na Brdech). Nakonec náš výlet osciloval mezi trudnou dřinou při prošlapávání stopy v prašanu (připomínající hlubokou orbu) a wellness pobytem na srubech, v sauně, případně u ohýnku - jen masáže si musel zajistit každý sám.



Sněhové podmínky - předůležitá to veličina - sice nebyly ideální, zato ale konstantní, takže když jsme zrovna nenarazili na pozůstatky staré skútrovky (cesta ve sněhu po sněžném skútru), postupovalo se stále stejně špatně a nic moc nás nepřekvapovalo. Sněhu bylo asi tři čtvrtě metru a všechno byl prašan, takže i na lyžích se občas člověk bořil po kolena.

7. 3. - 5. den

Noc byla velmi chladná. V osm ráno bylo -20°C, pár hodin před tím mezi 05:00 a 06:00 byla určitě větší zima, možná k -25°C. Musel jsem trochu cvičit s prsty na nohou, aby jim nebyla kosa. Kluci to měli podobně.

Ráno je furt kosa a přidal se i vánek: -18°C, vánek a jasno - sluneční brýle výhodou!

...

Na srub Postijoki nám zbývá 9 km, ale musíme si cestu prošlapat v hlubokém sypkém prašanu. Ten se boří, i když máme BC běžky. Jde to ztuha, rychlost je snížena na cca 1.5 - 1.8 km/h.

Matěj vymyslel skvělý systém pochodu: každých 10 minut se mění člověk na špici, který prošlapává stopu - ten se velmi nadře. Po uplynutí šichty se dotyčný zařadí na konec skupiny a je nahrazen druhým v pořadí, který automaticky startuje svojí desetiminutovku. Ostatní flákajíc, lelkujíc a šourajíc se za ním.

Situace prošlapávajícího je navíc ještě ztížena tím, že dnes je tzv. slušný den - nesmí se klít! Za sebemenší neslušné slovo (např. "vole") je trestný bod a kdo bude mít na konci dne bodů nejvíc, dává ostatním špekáčky (ty slouží jako univerzální měna). Zároveň si vykáme, v naší přeslušné společnosti je to tak lepší!



Po čas desetidenního pochodu jsme nepotkali člověka. To bylo skvělé. A nutno podotknout, že ani zvěří les zrovna neoplýval: až na jednoho "asi nemocného" losa a pár sobů, jsme zahlédli (a zaslechli) pouze několik pěvců, včetně sýkorky laponské (mám ji nahranou).

Co bylo ještě skvělejší než nikoho nepotkat a čumět furt na ty samé chlapské ksichty? Polární záře! Tu nám Odin seslal nad hlavy hned třikrát, což považuji za poctu.

Například čtvrtý den jsem si jí všimnul nejprve v jemném odlesku na kůrce špekáčku právě pečeném nad ohněm, náhle se ale roztančila po půlce oblohy a my byli u vytržení. Určitě alespoň 30 minut jsme tancovali po lesíku a snažili se svými fotoaparáty zachytit tu nádheru. Nebýt mé whiskey a jackova rumu - kořalek, které jsme tajně propašovali přes hranice (a tento fakt zatajili svým striktně nepijícím druhům Marcelovi a Matějovi), určitě bychom se propojili s pohanským božstvem sámských předků a dohlédli až na dno poznání, nikoliv jen lahve.

8. 3. - 6. den

Dnes udělal Matěj s Jackem srandovní atrakci: koupání v potoce. Já s Marcelem jsme byli v roli pozorovatelů/fotografů a vše jsme dokumentovali.

Ze srubu se vyřítili dva nazí a bosí otužilci, plahočíce se po čtyřech, sněhem hlubokým po koule, asi 50m k potoku s obnaženou vodou. Tam se koupajíce a pak zase plahočíce se opačným směrem až do srubu ke kamnům. Byla to vskutku nevídaná podívaná (viz. fotky).

Klukům byla zima, ale jelikož se podivnou kratochvílí otužování zabývají již mnoho let, zvládli to a všechny zmrzlé údy jim zase včas rozmrzly.

Odpoledne proběhlo komunitní vaření - každý dal něco (já nejvíc, protože jsem měl 6 bodů za sprostá slova) a Marcel uvařil kotlík plný buřt guláše v ostré omáčce. Skvělá to pochutina, společně jsme ji snědli.


Následuje naučné video, jak teplotně zabezpečit nohy ve velké zimě na dlouhém pochodu (furt se mě na to někdo ptá, tak jsem to raději natočil:)




Ke konci výletu jsme měli opět štěstí - v tajze se zjevilo několik historických srubů včetně funkční sauny a dřevníku plného paliva. To bylo něco - kluci jsou samozřejmě fanatičtí vyznavači saunování (jak mi bylo sděleno, otužilec znamená, že zvládne nejen zimu, ale též vedro), takže roztopení sauny bylo nutností. Dali jsme si pár cyklů s koupáním se ve sněhu a za sebe můžu říct, že jsem byl šťasten, takřka znovuzrozen, čistý a vymydlen.

Následující den jsme došli do civilizace - po devíti dnech pochodu a cca 100 km jsme se octli u silnice. Civilizace nás přivábila přímo k záchodkům (viz. fotka), kde nás vyzvedl mlčenlivý taxikář, kterému již tykám (on mě také, ale jen v duchu).

Po návratu do vesničky Inari nás čekala kamarádka Zuzka. Moc se o ní rozepisovat nebudu, protože by to bylo na dlouho, zmíním jen, že podle mě je to jediná Češka, která se stala naturalizovanou Sámkou. V Inari žije a o Sámech ví opravdu velmi, velmi mnoho! Mimo to nás provedla po vesnici, zamluvila saunu, nechala přespat u sebe a vůbec všelijak pomáhala. Za to jí patří dík!

Výlet byl zakončen v místní putice PaPaNa, což je, troufám si říct, nejlepší hospoda v Inari! I když myslím, že jinou hospodu tam nemají... každopádně velmi milé osazenstvo mi připomínalo kteroukoliv z žižkovských knajp mého mládí (ať vzpomenu Vystřelené voko, Lucifera, či Exit) a hned jsem se s místními hosty seznámil. Nebýt tak drahého piva (5e/půllitr), dal by se tam strávit život... no, vůbec mám takové tušení, že jsem tam nebyl naposled:)


Všechny fotky z výletu:



  • Anička

    zveřejněno: 2018-08-30 21:01:28

    Ahoj ahoj!
    děkuju za milé počtení. Narazila jsem na něj, protože se sama chystám na nějakou podobnou cestu. Chtěla bych vědět, odkud jste měli vybavení - myslím lyže, sáně, ..?

    Odpovědět na komentář

  • Anežka

    zveřejněno: 2017-10-11 11:25:47

    Ahoj,

    díky za článek, úplně vám závidím. Vydat se do Laponska v zimě je můj sen, zatím jsem se neodvážila.

    Zajímalo by mě co je zač ten festr, ten bílý přehoz, co měl Matěj přes bundu. Dá se to někde sehnat, jde o domácí výrobu? Problém jiskry vs péřovka/membránovka řeším neustále...

    Strašně se mi líbí, jak o svých cestách píšeš. Akorát si prosímtě nech od cesty toho Odina, co sesílá polární záři, trhá mi to srdce pokaždé, když to vidím, Laponsko přece patří animismu, šamanům a posvátným místům, ne vikingskému panteonu.

    Měj se!

    Odpovědět na komentář

    • Přemek

      zveřejněno: 2017-10-16 10:30:33

      Cus Anezko!

      Zajímalo by mě co je zač ten festr, ten bílý přehoz, co měl Matěj přes bundu. Dá se to někde sehnat, jde o domácí výrobu?

      Fester je domaci vyroba, staci stary prosteradlo apod...:)


      Strašně se mi líbí, jak o svých cestách píšeš. Akorát si prosímtě nech od cesty toho Odina, co sesílá polární záři, trhá mi to srdce pokaždé, když to vidím, Laponsko přece patří animismu, šamanům a posvátným místům, ne vikingskému panteonu.


      Haha:) no vidis to, to je sice pravda, ale ja mam od malicka sever spojenej s Odinem, takze to tak vnimam... trochu nadhledu, vo nic nejde:)

      Premek

      Odpovědět na komentář

      • Anežka

        zveřejněno: 2017-10-31 12:54:50

        Díky za info. Takže obyč. prostěradlo, říkáš? Myslím, že budu mít zábavu na dlouhé zimní večery.

        Sorry za toho Odina, no. Každý máme své divnůstky a libůstky, mě prostě zajímají různé ty ugrofinské a uralské pronárody, jejichž zbytky ještě tu a tam pobíhají po tundře. Ale máš recht, o to při cestování nejde.

        Když už jsem tady, udělám si reklamu na vlastní cestopis: link zde http://www.frikulin-tym.cz/2017/laponsko-2017-cestopis/. Krásný příklad toho, jak lze v tundře trpět, je-li člověk špatně vybaven.

        Za know/how, které tu šíříš, ti můžu jen poděkovat. A kdybys někdy něco potřeboval přeložit z finštiny, tak se ozvi.

        Anežka

        Odpovědět na komentář

  • JIK

    zveřejněno: 2017-04-06 16:42:33

    nazdar,

    jenom komentář ohledně péče o nohy v zimě - z mé zkušenosti je dobré nechat okraj pytlíku koukat z ponožek - nějaké to (malé) procento vlhkosti se může dostat ven po vnitřní straně pytlíku ("vyvzlíná").

    plus ohledně materiálu pytlíků - hoši, hoši šetřte plastem - po cca 2 letech užívání mohu doporučit VBL socks od Exped(u) - v mnoha ohledech podstatně lepší než klasický igelit + lze v nouzi použít i jako rukavice.

    každopádně díky za článek, jen houšť,

    JIK

    Odpovědět na komentář

Přidejte komentář:

Odběr novinek

Pokud chctete být informováni o nově publikovaných článcích, zadejte níže svůj e-mail. Jakmile zde něco přibude, dostanete upozornění.

Jednacesta.cz podporuje:

respekt.cz hatefree.cz Létáte-li letadlem, zaplaťte za návrat CO2 zpět do půdy

Weblog

[4. 11. 2022]

Přidán článek z dalšího zimního vandrování v Laponsku.


[13. 4. 2021]

Zločin v Ralsku


[3. 9. 2020]

Seskupil jsem fotky ze tří vandrů a dal je pod jeden stručný článek i s odkazy na fotogalerie.


[3. 6. 2020]

Svět se točí rychleji než stačím opečovávat svůj web, takže mám opět zpoždění! Přidal jsem zatím reportík z podzimních Alpiček s dívkou (vážné povídání) a odkaz na Kennedyho křenící Žert ze zimních Jeseníků (vtipné povídání); Brzy budou následovat další!


[26. 12. 2019]

Po delší době jsem přidal povídání z letních Mořských Alp: Mořské Alpy 2019, aneb možná poslední dobrodružství OČULovo a v nejbližších týdnech přidám pár dalších restů z roku 2019.


[28. 4. 2019]

Aktualizoval jsem sekci Fotky z vandrů - přidány čtyři kousky z let 2017 a 2018


[27. 4. 2019]

Mám tu report z letošního zimního výletu do Arktidy Inari 2019: Mrazové lázně


[3. 12. 2018]

Konečně jsem uveřejnil článek z podzimu: Napříč skotskou vysočinou, aneb voda je život, ale někdy taky smrt


[23. 9. 2018]

Letní výšlap na Grosses Wiesbachhorn (3.564m) - Stručný report z letního výšlapu v Alpách


[25. 5. 2018]

Inari 2018: Alone in the Cold, aneb Sám(a) v ledu - Konečně jsem se dokopal a dopsal zimní Finsko...


[7. 11. 2017]

Přidal jsem pár fotek z podzimního maškarního na Brdech.


[3. 8. 2017]

Íránské chození do kopce: letní výstup na mount Damávand (5.671 m n. m.) - Přidal jsem report z chození do kopce v Íránu.


[1. 8. 2017]

Krátký report z Kampermaueru


[13. 4. 2017]

Lezba v Juře, Jura v lezbě - surreální zmatenost pro dorost, psáno z pohledu pátého imaginárního účastníka zájezdu.


[30. 30. 2017]

Přijeli jsme ze severu, tuna je líčení: Finský Lemmenjoki v zimě: divočina i wellness na 68. rovnoběžce.


[23. 1. 2017]

Je zima, čas vandrů. Kennedy mi poslal report z našeho společného výletu do Krušných hor: První zimní alkovandr aneb Kennedyho krušné odpanění sněžnic a 14 dní na to sepsal Z Lípy do Lípy "na srabáka".


[15. 10. 2016]

Doplnil jsem povídání z Islandu: Překročení Islandu 2016: 400km pěšky Mordorem.


[24. 3. 2016]

Přidal jsem článek a fotky z putování zamrzlou finskou tajgou: Přes zamrzlé Laponsko: sobí stopou .


[2. 12. 2015]

Přidáno pár fotek z Brd: Brdy - holení chlupů.


[13. 11. 2015]

Po dlouhé odmlce jsem přidal povídání z 35 dní trvajícího dvoumužného vandru po severním Finsku a Norsku: Finsko/Norsko 2015: Zkrocená tajga neboli dva muži ve srubu Další články budou následovat.


[28. 1. 2015]

Přidal jsem report ze zimního přechodu Hardangerviddy: Zmrzlým perem: Zimní přechod náhorní plošiny Hardangervidda.


[7. 11. 2014]

Přidal jsem fotky z vandru podzimní Malou fatrou.


[20. 10. 2014]

Konečně jsem zkompletoval fotky a líčení z Grónska: Grónsko 2014: Výprava k jezeru Tasersiaq aneb 25 dní v pustině.


[27. 8. 2014]

Jsme zpět v ČR, výprava do Grónska byla úspěšná, fotky a líčení dáváme dohromady, více informací je zatím zde: http://gronsko2014.jednacesta.cz.


[6. 7. 2014]

Přidal jsem fotky a report z výšlapu na Piz Bernina (4,049 m) - českým stylem na alpský vrchol .


[18. 6. 2014]

Přidal jsem fotky z vandru Šumavou.


[15. 5. 2014]

Přidal jsem fotky z přechodu Jizerek a Krkonoš.


[4. 2. 2014]

Přidal jsem fotky ze zimního vandru přes vojenský výcvikový prostor Jince (Brdy).


[24. 1. 2014]

Ve fotogalerii z vandrů přibylo pár věcí: Javorníky - leden 2014 a Brdy - Leden 2014 - Bleskovka.


[11. 12. 2013]

Přidal jsem fotky a report z odpočinkového zimního vandru přes Jizerky.


[17. 10. 2013]

Konečně jsem zkompletoval líčení a fotky z Urho Kekkonen 2013 - vandr podzimní finskou tajgou. Byl to nejhezčí vandr mého života:)


[21. 4. 2013]

Soarss mi dodala report z jejich cyklovejletu po španělským ostrově Menorca: Menorcou na kolech Je tam i pár fotek, tak to omrkněte.


[21. 3. 2013]

Odemykám report ze zimního přechodu Slavkovského lesa: Zimní přechod Slavkovského lesa - příběh tří kamarádů: Vysoký, Hubený a Studený a zároveň přidávám spřízněnou fotogalerii.


[6. 3. 2013]

Dopsal jsem líčení z vandru hlubokou stopou: Zimní vandr přes Lužické hory - hlubokou stopou.


[29. 11. 2012]

Přidal jsem pár fotek z vandru po Rychlebskejch horách a Polsku: Rychlebské hory a Polsko.


[24. 10. 2012]

Přidal jsem pár fotek z Maroka: Maroko 2012 - Na turistu.


[19. 8. 2012]

Přidal jsem pár fotek do fotogalerie Alpy - Pitztal 2012.


[2. 8. 2012]

Dopsal jsem stručný report o Lezeckém zájezdu do Frankenjury.


[17. 7. 2012]

Přidal jsem článek o tom Jak jsem Barbuchu vyvezl na Súlov a zároveň zejtra razíme do Jury drtit v dešti 5tky!! Jo a beru foťák, takže něco přibude...


[23. 4. 2012]

Přidal jsem článek o Lezecké výpravě do jižní Francie a zároveň pár fotek z téže akce.


[14. 3. 2012]

Přidal jsem Joskův deník z výstupu na Mera Peak v Himalájích roku 2009.


[4. 3. 2012]

Přidal jsem pár fotek ze zasněžených Krkonoš


[13. 2. 2012]

Špicberky 2008 - výprava do arktické pustiny, aneb 14 dní divočinou s hladem v zádech - po čtyřech letech jsem přidal líčení z cesty po Špicberkách z roku 2008.


[1. 2. 2012]

Deník z výpravy do rumunského pohoří Apuseni roku 2003 - přidán prastarý deník z putování Rumunskem.


[29. 1. 2012]

Zimní bivak v Jizerkách - zahrabat se do sněhu


[30. 10. 2011]

Vandr Střela 2011 (Silver River) - další návštěva divoké řeky Střely.


[28. 10. 2011]

Klimakterium 2011 - 4denní pochod přes slovenské pohoří Vihorlat.


[30. 9. 2011]

Maroko 2011 - 14ti denní lezecko-poznávací vejlet do Maroka.


[21. 8. 2011]

Kungsleden - 450km napříč Laponskem daleko za polární kruh.


[17. 2. 2011]

Krušnohora 2011 - Krušnohorské mlžné trápení bylo pouze pro silné povahy s kladným vztahem ke slivovici...


[29. 1. 2011]

Vandr Brdy - leden 2011 - zimní víkendovej vandr z hospody U Paviána na kemp Swamp.


[24. 10. 2010]

Jizerky na podzim 2010 - Fotky z víkendový štreky Hospoda u Kozy - Hejnice.


[19. 7. 2010]

Alpy 2010 - Silvretta - 15 fotek z Alp.


[8. 7. 2010]

Nízké Tatry 2010 - Pár fotek z Nízkých Tater - přechod hlavního hřebene.


[17. 1. 2010]

Zimní přechod části Beskyd - 8 neohrožených polárníků vedených velkým Rykatánem... nezapadli!.


[17. 12. 2009]

England 2009 - Fotky z anglie - kvůli práci nebylo moc času na focení, tak jenom pár obrázků z národního parku Dartmoor a z Plymouthu (město za hranicí)...


[18. 7. 2009]

Alpy 2009 - Bernina gruppe - Pár dní v Alpách na hracicích Itálie a Švýcarska, bylo zrovna pěkný počasí na vylezení několika kopců...


[23. 12. 2008]

Zima na Islandu - Po 10ti denním putování Islandem jsme zjistili, že v zimě je tu opravdu zima a vítr opravdu fouká... Za to tu nepotkáte turistu - možná proto, že slunce vychází na 4-5 hodin děnně (přičemž je stejně většinou zataženo)...


[4. 8. 2008]

Svalbard 2008 - Heroický přechod části Špicberk v 5ti lidech plný potu, krve, deště a ledového větru... no vlastně až na odsunutí odletu o den to bylo bez zádrhelů..


[28. 6. 2008]

Roháče 2008 - jeden z tréningových treků přípravy na Špicberky..


[31. 5. 2008]

Krkonoše 2008 - 2 denní vejlet do Krkonoš.


[1. 5. 2008]

Střela 2008 (Silver River) - víkendový vandr kol divoké řeky Střely.


[12. 2. 2008]

Zimní vandr po Jeseníkách - Právě jsem se vrátil z Hradu.. eee, z vlaku, no prostě zimní přechod Jeseník úspěšně zakončen...


[2. 11. 2007]

Vandr T. O. Divizna 2007 - Jeden ze skvělejch vandrů na Divizně.


[27. 7. 2007]

Alpy 2007 - výstup na Grossvenediger (3666 m.n.m)


[2. 8. 2007]

Alpy 2007 - Ortler - Par vejletu do alp a tudiz neco kycovitych fotek zde...


[12. 7. 2006]

Skotsko - Paradni zem, supr dest, supr priroda, supr lidi a paradni pivo...


[11. 2. 2006]

Sherpalimit 2006 - První a zatím zároveň poslední ročník extrémního treku Sherpalimit.


12. 6. 2005

Vandr Beskydy - léto 2005 - Z Rožnova pod Radhoštěm po Česko-Slovenskejch hranicích na Lysou horu...


22. 1. 2005

Zimní vandr přes Labské pískovce - lednový pochod z Děčína do Jetřichovic a Chřibský.


13. 11. 2004

Děčínský sněžník 2004 - Zimní vandr - z Děčína přes Ostrov na Děčínský Sněžník.


27. 9. 2004

Rumunsko - Retezat - dneska sem se vratil z Rumunska z Retezatu, takze pridano par fotek...


15. 8. 2003

Roháče 2003 - s Pandou, Barbuchou a Joskou v Západních Tatrách.


24. 7. 2003

Rumunsko 2003 - další trek po Rumunsku.


23. 8. 2002

Rumunsko - Apuseni 2002 - 14ti denní vejlet do rumunského pohoříčka Apuseni.